„Global Compact je dobrovolná iniciativa pod záštitou Organizace spojených národů, jejímž cílem je rozvíjet a podporovat adekvátní praktiky v podnikatelské sféře a sdílení nových zkušeností v oblasti lidských práv, práce a životního prostředí,[1] tím, že se podniky zaváží k dodržování deseti všeobecně přijímaných principů.“ „Podniky, jakožto hlavní hnací síla globalizace, tak mohou pomoci zaručit, že trh, obchod a finance budou ku prospěchu všech a přispějí k dlouhodobě udržitelnému globálnímu hospodářství.“[2]
UN Global Compact byl zahájen 31. ledna 1999 generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Projekt byl spuštěn 26. července 2000[3] a sídlem se stal New York. Současným ředitelem Global Compactu je Georg Kell.
Deset principů této mezinárodní iniciativy vzešlo ze závazků vlád členských zemí a zároveň vychází ze Všeobecné deklarace lidských práv, „Základních principů a práv pracujících“ vydaných Mezinárodní organizací práce, „Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji“ a z „Úmluvy OSN proti korupci“.[4]
Iniciativa UN Global Compact byla vytvořena jako dobrovolná platforma. Obchodní společnost, která zastává tyto všeobecně uznávané principy, je vyzvána, aby dodala určité doklady, např. výroční zprávu, či další veřejné dokumenty. Je povinná předložit dokument COP (Communication on Progress), veřejný seznam akcionářů (stakeholderů) a ukázat, jak postupuje při plnění deseti principů.[5] COP také musí být zveřejněný na webových stránkách UN Global Compact. Společnost, která tak neučiní do jednoho roku, bude ze seznamu spřízněných firem vyškrtnuta. Ke květnu 2014 bylo z těchto důvodů vyškrtnuto zhruba 4000 firem.[6]
K roku 2014 se k UN Global Compact připojilo na 12 000 firem z více než 145 států světa, což z ní činí největší dobrovolnou firemní platformu na světě.[7]